Historie SDH Češov

První počátky hasičského sboru v Češově se datují do roku 1885. V tehdejší restauraci u Bažanta v Jičíně (dnes restaurace Anděl) se sešli sousedé češovští s Františkem Vejlupkem, rolníkem z Dolan, který je přesvědčoval o prospěšnosti hasičského sboru pro takovou obec, jako je Češov, kde jsou všechny střechy z dřevěných došků. V Češově v této době byla dřevěná stříkačka podobná kádi, do níž se voda musela nosit.

Jan Bíšek, člen obecního zastupitelstva přislíbil projednat vznik sboru na schůzi obecního zastupitelstva, kde byli všichni výboři pro. Sbor byl založen z jara 1885. Činných členů při založení sboru bylo 36, bohužel se podařilo vypátrat pouze 35 (kronika byla dopisována s téměř padesátiletým zpožděním).

Aby měli členové nově vzniklého sboru představu o hasičské technice rozjeli se po okolních sborech ve Veselí, Dolanech, Milíčevsi. Následně byla na schůzi vybrána stříkačka firmy Smékal - Smíchov v Praze. Stříkačku v Praze vybrali zakoupili Jan Haken, Jan Bíšek a Jan Studený. Zároveň bylo zakoupeno 320 metrů hadic, sací koš, rozdělovač (tehdy dvouproudní koleno), 2 žebříky, 2 háky, 24 helem a pracovních obleků, 24 sekyrek. Náklad na vybavení byl tehdejších 12.000 zlatých (pokusil jsem se o prepočet na tehdejší hodnoty a dnes by to dělalo asi 360.000 Kč). Stříkačka byla přivezena 5.3.1886 do Bartoušova. Měla to být velká sláva, ale byl tak silný mráz, že hudebníkům zamrzaly nástroje. Stříkačka byla po příjezdu vysvěcena kaplanem Vašátkem ze Žlunic a poté za přítomnosti továrníka Smejkala vyzkoušena. Netrvalo to však dlouho, zamrzala voda.

Sbor se pak zúčastnil několika sjezdů hasičů a okrskových cvičení, až se v roce 1893 pro nedorozumnění mezi velitelem Janem Bíškem a cvičitelem Janem Rýglem rozpadl. To trvalo naštěstí jen dva roky, v roce 1895 přišlo nařízení z Jičína, aby byl sbor obnoven. Tak se také stalo, byly pořízeny nové pracovní obleky, helmy a sekerky pro 24 mužů, zanedlouho 18 vycházkových obleků od firmy Holovský v Jičíně za 430 Korun. Pořízen byl také dvoukolový naviják na hadice. V roce 1899 byl v Češově uspořádán župní sjezd hasičstva.

Za první světové války sbor nevyvíjel žádnou činnost, všichni jeho členové až na Václava Vrbu odešli do války. Bohužel ne všichni se vrátili a jména padlých jsou na památníku na návsi. Z členů sboru se po první světové válce domů nevrátili Václav Rejf, František Kolbaba, František Donát a Václav Zachoval.

V roce 1925 byl obcí pojištěn pár koní potřebných k dopravě stříkačky k požáru. Občas skutečně hořelo, například 8.6.1925 u Kameníků v Liběšicích, 29.11.1926 u Ditrichů v Liběšicích, 4.12.1927 u Tichých v Liběšicích, 10.4.1929 u Smolíka ve Slavhosticích, takže se sbor rozhodně nenudil. K tomu patřilo každoroční pořádání hasičského plesu a účast na župních sjezdech, valné hromadě a okrskovém cvičení.

10.7.1932 byl velitel Jan Haken a cvičitel Josef Bešťák se žáky v Jičíně na slavnostním předání nové stříkačky jičínskému sboru. Žáci zde předvedli cvičení, které se všem velmi líbilo a toto cvičení bylo vůbec prvním žákovským cvičením v celé jičínské župě. 17.září 1933 díky včasnému zásahu hasičů z Volanic s novou motorovou stříkačkou a místního sboru se podařilo zachránit některé hospodářské stroje ze stodoly u Křížů a okolní stavení.

V dubnu 1937 byla zakoupena kronika, ze které jsme čerpali tuto historii. Byla dopisována s padesátiletým zpožděním řídícím učitelem Josefem Krejčím a za tímto účelem byla uspořádána schůzka dne 11.4.1937, na kterou byli pozvaní i zakládající členové sboru. Velmi mnoho údajů doplnil též Václav Lukáš, zvláště ohledně požárů.

27.6.1937 se v Češově konal 47. župní sjezd. Pozvánku na tento sjezd můžete vidět zarámovanou v naší klubovně, podpisy všech zúčastněných hostů a sborů jsou v kronice SDH. Na tento sjezd se skutečně připravovala celá vesnice, vše bylo uklizeno, opraveny ploty a domy obíleny, na domech vlály státní vlajky, sbírka na župní sjezd od obyvatelů vynesla 15 kop vajec, 245 Kč, mléko, 3 bochníky chleba, bábovky a "mnozí sousedé dali koláče". V kronice SDH je průběh této akce popsán velmi podrobně, uskutečnil se průvod asi 900 lidí, přehlídka sborů, poplachové cvičení, stejně jako cvičení žáků a další hasičské i společenské akce včetně večerní zábavy.

Politické události v těchto letech utlumily i činnost sboru. Vroce 1940 bylo upuštěno od pořádání plesu, zúžil se také počet členů zhruba na polovinu. V červenci 1940 byl na nařízení okresního hejtmanství pořízen na zbrojnici i stříkačku německo-český nápis. V témže roce bylo zakoupeno 40 metrů nových hadic za 884,50 K.

5.3.1941 byla provedena inventura majetku. Sbor měl k dispozici:
1 jednoproudní ruční stříkačka
2 proudnice
2 savice
1 naviják na hadice za stříkačku
300 m hadic
2 hákové žebříky
2 háky
sekerka, 4 klíče, 7 spojek, 1 kombinačky kleště, 2 šroubení
20 obleků (cvičební stejnokroj, opasky, sekyrky, 20 čepice)
2 poplachové trubky (tenkrát byla u každého sboru funkce "trubače", který musel mít od následujícího roku označen dům kde bydlí nápisem "Sborový trubač - Hlášení požáru")
4 signálové trubky

Zdravotníci měli následující vybavení:
1 lékárnička
1 torna
4 druhy léků
6 obvazů
2 nosítka

Sbor měl v roce 1941 21 členů, kteří byli rozděleni do tří družstev: stříkačnické, ochranné a zdravotní.

Doba však byla stále těžší a těžší. V protektorátu byly omezeny i schůze, byly možné jen pracovní porady jednou ročně. Od 16.5.1942 byly v obci drženy noční požární hlídky, později se držely nepřetržitě. V posledních válečných dnech drželi členové sboru hlídky před ustupující německou armádou, která Češovem projela na Slavhostice a za úkol měli vzbudit partyzány, kteří spali v několika staveních u češovských obyvatelů.

Po válce se činnost sboru obnovovala spíše pomalu. Jednalo se o běžnou činnost sboru, výroční schůze, ples, cvičení a občas i nějaký ten požár. V roce 1946 bylo zakoupeno nové vybavení (např. savice). Na povinné požární hlídky se v od roku 1948 stavěli dva hasiči na plesy a jeden hasič na divadelní představení (v roce 1949 se jednalo o 27 akcí!). 8.8.1948 se konal pohřeb Josefa Hakena (č.p.8), posledního ze zakládajících členů sboru v roce 1885. Bylo mu 90 let. V roce 1949 uspořádal sbor autobusové zájezdy na Konopiště a do Kutné Hory. 5.1.1950 odsouhlasila členská schůze Sboru zapůjčení 20 000 Kčs Místnímu národnímu výboru na vybudování místního biografu.

V roce 1952 došlo k reorganizaci hasičských sborů. Ten je přejmenován na Místní hasičskou jednotku o dvou četách - pracovní a požární. Každou neděli probíhalo u hasičské zbrojnice požární cvičení, které vedl Václav Postolka. Na výroční schůzi 8.1.1955 bylo poukázáno na špatný stav vodních zdrojů v Češově. Sesuté hráze a zanesení bahnem může způsobit, že obec bude v případě potřeby bez vody. V této době však aktivita většiny členů upadá, na schůze a školení chodí málo členů, někdy třeba jen 5. Výbor cítí potřebu v náboru nových mladých členů do sboru. Několik schůzí prakticky ani nezačalo, protože se prostě nesešly. V roce 1956 přišlo 6 nových členů a začalo se blýskat na lepší časy. V červenci dokonce jednotka vyhrála okresní kolo v Libáni v konkurenci 32 jednotek v soutěži bezmotorových stříkaček. Složení jednotky bylo následující: Václav Postolka - velitel, Václav Lukáš - zástupce velitele, Stanislav Knap, Václav Kuch - strojník, Josef Vrba, Jan Haken ml., Václav Hynek, Jan Vrabec a Jaroslav Holý. Tato jednotka se připravoval velmi pečlivě, trénovala každý druhý den u hasičské zbrojnice. Za tuto výhru jednotka obdržela rudý putovní prapor, čestné uznání a to nejdůležitější - příslib motorové stříkačky! O rok později proběhla oprava požární zbrojnice, bylo provedeno vyčištění staré koňské stříkačky, z iniciativy místního národního výboru se opravuje rybník a 20.2. bude přivezena slíbená motorová stříkačka.

20.2.1957 se začala psát nová historie Hasičské jednotky v Češově. Jičín dodržel svůj slib a za velké slávy předal motorovou stříkačku PS-8. Z Vysokého Mýta ji přivezli Stanislav Knap, který stroj přejímal a okresní tajemník Luštický. Následovalo hlášení o nastoupené jednotce a předání stříkačky předsedovi MNV Janu Lachmanovi. Po děkovném projevu si všichni prohlídli mašinu, pak velitel zavelel nástup a odpochodovalo se do místní Jednoty (hostinec u Kučerů). O měsíc později byly ustanoveny 4! soutěžní družstva - žáci, žákyně, dorostenky a muži. 9.6. se soutěže v Jičíněvsi zúčastnily 3 družstva, dorostenky skončily první (ze 3 týmů), žákyně druhé (7 družstev) a žáci čtvrtí(6). Muži soutěžili 29.6. a v konkurenci 11 celků nenašli přemožitele. 7.7.1957 pořádali češovští okresní kolo soutěže hasičských jednotek na louce pod Vrabcovou zahradou. Opět se provedla úprava celé vesnice, uklízí se příkopy, malují budovy, v kronice se doslova píše "zkrátka Češov se zase jednou našel". Cvičící měli obědy zdarma, kraj přispěl částkou 5.000 Kč. I zde však zasáhla doba, takže se hrála nejen Československá hymna, tajemník ONV Jičín připomněl "blížící se návštěvu nejlepších našich přátel ze Sovětského svazu", která neměla se soutěží vůbec nic společného a podobně. Češov potvrdil rychlý nárůst zájmu o hasičství, které ještě před pár lety bylo v úpadku a celky mužů a dorostenek vyhrály svoje kategorie. Žačky skončily druhé, žáci šestí. Soutěž probíhala v úmorném vedru 35°C a za organizačních zmatků způsobených nejednotným řízením ze strany okresního výboru a okresního požárního sboru od 9 do 15 hodin. Velký zájem byl o kroniku, do které se opět podepisovali všichni účastníci a mnozí hledali svá jména z župního sjezdu v roce 1937. Někteří se slzmi v očích vzpomínali na své bratry s tím, že "ten už se tu bohužel nepodepíše".

Další roky provázela klasická činnost sboru, cvičení, soutěže, sběr starého železa a občas nějaký ten oheň, např. 11.7.1961 požár v č.p. 38, hasí sbory z Češova, Liběšiv a Vysokého Veselí. Postupem času však činnost jednotky opět upadá, na což je poukázáno i na výročních schůzích. 25.10.1968 hořelo u Prokšů v Liběšicích. Probíhají námětová cvičení na místní kravín.

22.4.1986 byla zahájena výstavba požární zbrojnice v Češově. Sbor pořádá jednou ročně poznávací zájezdy pro veřejnost, např. ZOO Liberec, Broumovsko a Babiččino údolí, Děčín, Hřensko, Domažlicko, Jeseníky a podobně. Tyto zájezdy jsou hojně navštěvovány a všichni účastníci jsou spokojeni. 16.1.1994 byla vypuštěna a vyčištěna vodní nádrž u hasičské zbrojnice. O rok později opět pořádáme soutěž, končíme na šestém a osmém místě. V roce 1996 pořádáme maškarní bál pro děti a večer pro dospělé. Soutěž pořádáme i v roce 2000. V roce 2003 se na delší dobu koná poslední ples. Všechny byly vysoce chváleny a byly pořádány společně s SDH Liběšice. Pak sbor organizuje každoročně jen čarodějnice s opekání buřtů pro děti a sběr starého železa.